Tvůrčí psaní v Roztokách u Prahy

Toužili jste někdy po vlastní knížce? Sníte o tom, že je z vás spisovatel/ka? Že píšete pohádky pro své děti či vnoučata, povídky, blog, kroniku, zápisky z cest? Udělejte si radost a přijďte na kurz tvůrčího psaní. Dost možná tak odstartujete ve svém životě něco velkolepého...

Tvůrčí psaní učím děti i dospělé, a to technikami, které mi předala moje skvělá učitelka, bývalá žákyně Arnošta Lustiga, Dana Emingerová.

Ušetřete se chyb, které dělají ostatní. Za jeden víkend budete s psaním úplně jinde než dnes.


https://www.kurzypsani.cz/p/kurzy-psani.html

Metoda, kterou Arnošt Lustig učil své posluchače, je výjimečná hned v několika ohledech:

Učí na příkladech

Můžeme se nabiflovat spoustu teorie, ale nikdy se nenaučíme tolik jako na příkladech. Studenti kurzů se učí nejen psát, ale i číst, co vytvořili, a naslouchat textům druhých...

Díky tomu, že cizí chyby vidíme mnohem lépe, učíme se daleko rychleji. To, co pochopit trvá jiným léta, zvládnete za víkend. Pak už je třeba jen psát, psát a psát... A to vás přece baví!

Zabijáci příběhů aneb nejčastější chyby v psaní

Všude kolem nás se odehrávají příběhy. Spisovatel je ten, kdo je umí vyprávět ostatním. Když učíme na kurzech psát, objevují se v textech nešvary, které příběhy dokáží zničit. Níže jsou ty nejčastější. Takhle tedy ne:

1) Vždy pište pravdu, nic než pravdu. Hlavně si nevymýšlet a nic nepřidávat. Co kdyby někdo věděl, jak to bylo doopravdy?

2) Nezní příběh důvěryhodně? Čtenáři vám nevěří? Nevadí! Vy víte, že to tak bylo a rádi to komukoliv od plic řeknete.

3) Vše začíná nadpisem. Pokud možno zvolte něco hodně neurčitého až tajemného, ať nikdo neví, o čem to bude. Pak teprve může přijít to správné překvápko.

4) Nasaďte co nejdelší úvod. Ať lidi vidí, kolik se toho událo, než všechno vůbec začalo. (Nejlepší úvod je o tom, jak jste tam jeli. Díky němu, můžete ostatní zkrátit na minimum.)